|
|
Narození
Piskova, Olena ; Klímová, Barbora (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce je pokračováním mého tématu „Proč?“, zároveň zahrnuje téma člověka a okolí. Začala jsem se zajímat o kontroverzní téma geneticky modifikovaných organismů, genetického inženýrství. Našla jsem v tom osobní příběh. Nyní je těžké se vyjádřit k tomu, do jaké míry jsou tyto výzkumy důležité, ale neměli bychom se zastavovat krok před budoucností.
|
|
|
Pěstování geneticky modifikovaných plodin ve světě
Herodesová, Adéla ; Jančák, Vít (vedoucí práce) ; Eretová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce analyzuje regionální diferenciaci pěstování geneticky modifikovaných plodin v územním členění za jednotlivé státy. V práci jsou definovány základní odborné termíny, historie biotechnologického šlechtění a rozdělení geneticky modifikovaných plodin dle upravených vlastností. Důraz je kladen na postoj států k používání této biotechnologie v zemědělství a z něj plynoucí legislativu. Ukazuje se, že legislativa má zásadní vliv na pěstování geneticky modifikovaných plodin. Konkrétně je v práci porovnán legislativní přístup mezi státy Evropské unie a USA, který se výrazně liší. Bližší pohled je věnován pěstování geneticky modifikovaných plodin v Česku. Na základě grafů a map vytvořených ze sekundárních dat jsou zkoumány vybrané faktory (ekologické zemědělství, struktura velikosti podniku a nedostatečná výživa), které mohou souviset s pěstováním geneticky modifikovaných plodin v jednotlivých státech. Výsledky jsou diskutovány s relevantní odbornou literaturou. Klíčová slova: GMO, geneticky modifikované plodiny, regionální diferenciace, legislativa, zemědělství
|
|
| |
|
|
Development on the US Soybean market
Lorencová, Veronika
Bakalářská práce se věnuje stavu sójových bobů na americkém a světovém trhu. Literární část charakterizuje obecné tendence ve vývoji zemědělství a zároveň popisuje klíčové znaky zkoumané plodiny. Analytická část shrnuje vývojové trendy produkce sójových bobů na americkém trhu který je dále porovnáván s dalšími významnými producenty této plodiny. V rámci světového prostředí dokumentuje vývoj nabídky a poptávky, zahraničního obchodu a analyzuje projevy vzrůstu konkurence v daném odvětví. Zpracované výstupy umožní posoudit postavení USA na světovém trhu z hlediska zvolené komodity a budoucí trendy zkoumaného sektoru.
|
|
|
Zdravotní risk a zisk geneticky modifikované zlaté rýže
KUČEROVÁ, Kateřina
Lidé v rozvojových zemích velmi často trpí výrazným deficitem vitamínu A vlivem nedostatečné a nevyvážené stravy. Tento vitamín je nezbytný mimo jiné pro tvorbu zrakového pigmentu rhodopsinu. Podle Světové zdravotnické organizace každý rok kvůli tomuto deficitu oslepne až půl miliónu dětí. Jeho nedostatek také oslabuje imunitu a tím výrazně zvyšuje riziko úmrtí na různá infekční onemocnění. Nejlepším řešením této deficience by bylo, kdyby byl vitamín obsažen přímo v často jediném pokrmu, ke kterému se tito lidé dostanou - v loupané rýži. Již existuje zvláštní, geneticky modifikovaná rýže, do které byla komplikovanou a rozsáhlou úpravou její DNA vnesená celá metabolická dráha, která zajišťuje produkci betakarotenu v této plodině. V teoretické části své práce se zabývám projektem zlaté rýže a vzniku této geneticky modifikované plodiny metodou nepřímé transgenoze, pomocí bakterie rodu Agrobacterium tumefaciens. Plazmidy této bakterie jsou schopny začleňovat části své genetické informace do cílového organismu. Díky restrikčním enzymům, umíme do plazmidů vkládat námi vybrané geny, které poté zavedeme do konkrétní rostliny. Jsou ale tyto výtvory bezpečné? Názory na tyto plodiny jsou velice rozmanité, ale jedno zajímá všechny: jak bezpečně určit takto genově manipulovanou rostlinu? V laboratoři si tyto pokusy lze nejlépe osvojit na modelovém materiálu. Proto se v experimentální části své bakalářské práce zabývám transgenozí modelové rostliny Nicotiana tabacum pomocí vybraného kmene Agrobacterium tumefaciens. Tyto bakteriální kmeny mi byly poskytnuty ze soukromých sbírek Ústavu molekulární biologie rostlin AV ČR v Českých Budějovicích. Cílem mé práce v laboratoři bylo praktické zvládnutí metodiky přípravy modelové, geneticky modifikované rostliny a následné ověření přítomnosti vnesených genů ve zkoumaných vzorcích modelového organismu. Konkrétně genů pro rezistenci vůči antibiotikům. K tomuto účelu byla použita izolace DNA, PCR amplifikace a elektroforetické testy. Byl ověřen i signální gen používaný při agroinfekci. Dále bylo sledováno, kolik kopií transgenu se při agroinfekci do výzkumného materiálu integrovalo.
|
|
|
Detekce GMO v potravinách a krmivech pomocí PCR
ŠKRNOVÁ, Dominika
Geneticky modifikované organismy (GMO) se v mnoha zemích staly kontroverzním tématem, protože jejich přínosy pro výrobce potravin i pro spotřebitele jsou spojeny s potenciálními biomedicínskými riziky a vedlejšími účinky na životní prostředí. V této práci se snažím shrnout aktuální poznatky o geneticky modifikovaných (GM) plodinách a představit různé metody detekce GMO v potravinách a krmivech. V praktické části této práce bylo z různých zdrojů náhodně odebráno třicet vzorků potravin a krmiv obsahujících kukuřici. Cílem mé práce bylo tyto vzorky otestovat na přítomnost GMO, ověřit údaje uvedené na jejich obalech a zjistit, zda jsou v souladu s legislativou EU, která požaduje označování produktů obsahujících více než více než 0,9% GM materiálu. Dalším cílem byla optimalizace metody izolace DNA z testovaných vzorků. Pro izolaci genomové DNA ze vzorků jsem použila NucleoSpin Food Kit a automatický izolátor nukleových kyselin MagCore. Koncentrace extrahované DNA byla změřena za využití absorbce UV světla pomocí spektrofotometru BioSpec-nano. Gen pro zásobní protein kukuřice zein byl použit k potvrzení přítomnosti amplifikovatelné kukuřičné DNA. Po extrakci DNA následovalo provedení PCR používající různé sady primerů k detekci čtyř různých GM odrůd kukuřice: Bt11, Bt176, Mon810 a T25. Elektroforéza na agarózovém gelu byla použita k separaci DNA fragmentů, které byly následně vizualizovány za použití manuálního gelového dokumentačního systému InGenius. Navzdory současným nařízením, ani jeden ze tří pozitivních vzorků, u kterých byla prokázána přítomnost kukuřice MON810, neměl na svém obalu označení. U vzorků, které měly na obalu uvedeno "GMO free", skutečně nebyla prokázána přítomnost ani jedné z vyšetřovaných GM odrůd kukuřice.
|
|
|
Lidská infekční onemocnění a genově manipulované organizmy
KOBLIHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce se zaměřuje na detekci transgenů v DNA geneticky modifikovaných plodin, a to především na detekci transgenu nptII, a dále na zjištění štěpného poměru (počtu kopií) vnesených transgenů do další generace. Teoretická část této bakalářské práce obsahuje informace o bakteriích, neboť některé druhy jsou příčinou lidských infekčních onemocnění a přitom některé bakterie se využívají v genetickém inženýrství k transformaci rostlin. Onemocnění, které bakterie způsobují, se léčí antibiotiky, což jsou antimikrobní látky používané k zastavení růstu nebo usmrcení těchto mikroorganizmů. Teoretická část zahrnuje především poznatky o antibiotikách a geneticky manipulovaných organizmech (GMO), s nimiž jsou spjaté obavy o použití selekčního genu nptII v konstruktu těchto organizmů. Neboť tento markerový gen kóduje enzym neomycin fosfotransferázu II, který inaktivuje antibiotikum zvané kanamycin. Organizmus obsahující tento gen je tak vůči tomuto antibiotiku rezistentní. Cílem metodické části této práce bylo vypěstování vlastních geneticky modifikovaných rostlin nesoucích uměle vložené geny pro rezistenci vůči kanamycinu (nptII) a signální gen GUS, a následné stanovení přítomnosti genu nptII ve vzorcích z těchto rostlin. Ke stanovení genu nptII v transgenních rostlinách bylo nejdříve zapotřebí namnožení DNA úseku obsahující tento gen, což bylo provedeno pomocí polymerázové řetězové reakce (PCR) a poté byla provedena jeho detekce ve vzorku pomocí gelové elektroforézy. Pro detekci přítomnosti genu nptII v rostlinných vzorcích a k potvrzení transformace byl použit také histochemický test. Jako modelový organizmus byl zvolen tabák virginský (Nicotiana tabacum), který byl transformován pomocí Agrobacteria tumefaciens.
|
|
|
Spotřebitelský trh s biopotravinami v Jihočeském kraji
SVÁČKOVÁ, Marie
Abstrakt Bakalářská práce na téma Spotřebitelský trh s biopotravinami v Jihočeském kraji se zabývá současnou situací na trhu. Cílem práce bylo analyzovat postoj zákazníků k nákupu biopotravin, vyhledat slabou stránku vztahu spotřebitele k biopotravinám, definovat směr úvahy zákazníka o nákupu. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako ekologické zemědělství, definována je legislativa, oblast označování a certifikace biopotravin, funkce kontrolních společností ekologického zemědělství, výroba a zpracování biopotravin. Výsledky v praktické části jsou vyhodnocením dotazníkového šetření a analýzou dat získaných od respondentů průzkumu. Závěrem jsem vyhodnotila SWOT analýzu a doporučila strategii pro jihočeský trh.
|
|
|
Geneticky manipulované produkty z krmiv v ledvinách kuřat
POSPÍŠIL, Miroslav
Bakalářská práce podává přehled o zvládnutí detekce genově manipulovaných produktů z krmiv v ledvinách kuřat, jejichž dieta obsahovala krmiva, která prošla genovou modifikací. K tomuto pokusu byly zapotřebí dvě GM rostliny. První byla insekt rezistentní Bt-kukuřice a druhá herbicid tolerantní Roundup Ready sója. Obě rostliny byly použity jako přísada v krmných směsích pro drůbež. Detekce hledaných transgenů byla prováděna pomocí molekulárně genetických metod - PCR a elektroforézy. Na základě výsledků práce budou zhodnocena rizika zjištěná pro konzumenty.
|
|
|
Zlaté potraviny - důvod vzniku, konstrukce a využití
Vlach, Jakub ; Rothová, Olga (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Deficience vitaminu A je dlouhodobým problémem ovlivňujícím populaci především nejchudších zemí světa. Pojí se s ní množství zdravotních problémů (kvalita zraku, náchylnost k infekcím). Vitamin A je přirozeně doplňován z potravy, v chudých oblastech je ovšem omezená možnost pestrého stravování, tedy chybí zdroje bohaté na mikroživiny. Místní populace je tak závislá na několika málo zemědělsky využívaných plodinách. Udržitelnou cestou ke zlepšení je pěstování biofortifikované rýže, kukuřice, batátu, banánu, čiroku nebo manioku. Tyto plodiny se souhrnně označují jako "zlaté potraviny", neboť je pro ně typické žluté až oranžové zabarvení dužiny. V předložené práci se nejprve detailněji věnuji popisu biosyntézy provitaminu A problematiky jeho deficience. Dále jsem na základě nastudované odborné literatury zpracoval současné znalosti týkající se konstrukcí zlaté rýže a dalších plodin, konzumovaných převážně v chudých oblastech světa. Pro každou z nich byla popsána metoda šlechtění mířící k vyššímu nahromadění β-karotenu v konzumovaných částech rostlin. Použité metody byly buď převážně konvenční a obohacená rostlina se získala tradičním šlechtěním (batát), nebo byly využity výhradně zásahy genového inženýrství, protože klasické metody byly nemožné či vysoce neefektivní (banán, rýže, maniok, čirok)....
|
host ::
RSS.